Přátelé,
rok se s rokem opět sešel a troufnu si říct, že byl ještě náročnější než minulý, ve kterém jsem nám všem přál do aktuálně uzavřeného roku 2021 hodně naděje a důvery. Obě tyhle maličkosti byly potřeba. Ale také jich bylo zatraceně málo, naopak mám bohužel dojem, že se obě, a důvěra pak především, ze společnosti spíše vytrácí. Místo nich pak nastupuje zhoršené nejen fyzické zdraví, ať už kvůli koronaviru nebo ne, ale také psychické zdraví, úzkosti a deprese zalézající pokradmu do všech koutů naší společnosti.

"Hledejme kolem sebe především to dobré, věřím, že pozitivním přístupem společně dokážeme čelit aktuálním problémům okolního světa, a že jich není málo. Přijměme výzvy nadcházejícího roku s odvahou tyto problémy řešit. Ať je vám dobro co nejblíže, temné síly se vám vyhnou a ať je příští rok plný lásky a porozumění." Tohle loňské přání bych mohl podepsat i letos. Já v roce 2021 našel mnoho dobrého.

Po dlouhých letech jsem úspěšně uzavřel formální vzdělání. A jsem neskutečně rád, že se můžu posunout a posouvám se na profesní cestě plné vědecké i letecké vášně vpřed, blíže za svými sny, což by bez podpory mnohých z vás nebylo možné. Na rozdíl od loňska jsme se o letošních Vánocích mohli znovu potkat celá rodina jako obvykle, ve zdraví a radosti, naštěstí v plném počtu. A Ježíšek nám letost dokonce zařídil po letech bílé Vánoce, co víc si přát. Poznal jsem mnoho nových přátel, plno lidí kolem mě toho hodně dokázalo, mnozí jsou mi velkou inspirací, aniž si to možná uvědomují. S dalšími máme řadu společných plánů do tohoto nového roku, těším se na ně. Moc.

Za rok 2021 vám všem děkuji, za plno společných vzpomínek, výletů, radosti, ale také dřiny či smutku. I v horších dobách, když nejsou okolní podmínky zrovna nejjednodušší, má smysl se snažit vydat ze sebe maximum a stát se nejlepší verzí sama sebe. Mít odvahu překonávat stále nové a nové překážky. Vykvést, jako tahle japonská azalka na zapomenuté zídce u okraje hlubokého cedrového lesa nad městem Nikkō. Tak ať kvetete, co to jde. I v roce 2022.