Status: přečteno

Pokaždé, když se setkají dva lidé, hrají spolu nějakou hru – nebo aspoň pokaždé, když mají cíle, kterých chtějí dosáhnout, a strategie, které k tomu mohou využít. Hry tedy hrají úplně všichni – obchodníci s akciemi i řidiči v dopravní špičce, vězni na útěku i účastníci internetových aukcí, zamilované páry při romantických námluvách i politici při vyhlašování ultimát. Teorie her studuje otázky, které jsou všem těmto hrám společné, například jak budou postupovat racionální hráči či jak předvídat výsledek hry. Tato poutavě napsaná kniha umožní pochopit teorii her bez složitého matematického aparátu. Ukazuje, jak lze z několika jednoduchých předpokladů vybudovat značně složitou teorii, která – i když byla původně určena pro aplikace v ekonomii – stačila za svoji relativně krátkou dobu existence ovlivnit natolik rozdílné obory, jako je politologie a etika na jedné straně a evoluční biologie na straně druhé.

Hodnocení: Na tuhle knihu jsem se těšil docela dlouho, ale bohužel zklamala moje očekávání. Přestože se v abstraktu mluví o tom, že je poutavě napsaná, nepřišlo mi to. V knize jsou celkem složitě popisovány různé hry, se kterými teorie her pracuje, ale vždy jen po povrchu, bez hlubšího vysvětlení, co to tedy znamená reálně, mnoho věcí se v knize popisuje velmi teoreticky s tím, že čtenář musí chápat a vědět již dopředu mnohem více, než o čem se zrovna mluví. Jazyk práce mi mnohde přišel nesrozumitelný (je to jen překladem do ČJ nebo to je problém i anglického originálu?), mnoho pasáží bylo vysloveně nudných a nezáživných. Mrzí mě to, protože teorie her určitě umí a má nabídnout více, ale tuto knihu bych nedoporučil.