Status: přečteno

Když J. D. Watson spolu s F. Crickem rozluštil strukturu dvojité šroubovice DNA, nesoucí genetické informace, začal s výzkumem jí příbuzné RNA, která tyto informace realizuje. Vzpomínky zachycují převážně léta 1953 – 1956, která ve výzkumu RNA přinesla jen méně významné výsledky a pro autora znamenala také neúspěch v hledání životní partnerky. Na Watsonově díle je cenná zejména mimořádná upřímnost, často i humor, se kterými o všem vypráví, i to, že čtenáře seznamuje s ovzduším a osobnostmi mnoha špičkových vědeckých pracovišť, mezi nimiž má zvláštní místo fyzik George Gamow, který se snažil rozluštit genetický kód matematickými metodami. Epilog z let 1956 – 68 spěje k happyendu jak v badání o RNA, tak v autorově osobním životě.

Hodnocení: Kniha, ve které se čtenář dozví hodně podrobností z doby po objevu DNA – jak to všechno bylo, nebo taky nebylo, protože autor vychází ze vzpomínek a dopisů a čas leccos poupraví k obrazu svému. Každopádně kniha je takový neustálý proud různorodých informací, deník/mesíčník převážně (asi spíš bohužel) nepříliš vědeckého charakteru, občas se dá v jménech a místech ztratit.